|
|
Implementace nové metody do modelu strojového učení na lokalizaci epileptického ložiska u pacientů s farmakorezistentní epilepsií
Pivnička, Martin ; Mívalt, Filip (oponent) ; Filipenská, Marina (vedoucí práce)
Bakalářská práce rozebírá problematiku lokalizace epileptického ložiska u pacientů s farmakorezistentní epilepsií. Teoretická část ve své první části pojednává o podstatě epilepsie a její léčbě. Popisuje princip elektroencefalografického měření a jeho přínos v epileptologii. Taktéž nastiňuje různé varianty lokalizace epileptické zóny v mozku. Druhá polovina teoretického úvodu je zaměřena na principy strojového učení a jejich využití pro léčbu epilepsie. V praktické části je popsána tvorba a funkce gamma metody, stejně jako její statistické ohodnocení. Výsledky zahrnují jak samostatnou funkčnost metody, tak i výkon v rámci existujícího modelu strojového učení. Bylo prokázáno, že gamma metoda představuje cenný specifický parametr pro lokalizaci epileptického ložiska. Její přidání do modelu strojového učení nevedlo k zásadnímu zlepšení práce modelu.
|
|
| |
|
|
Srovnání diagnostické výtěžnosti různých MRI protokolů a PET v závislosti na časové a finanční náročnosti u pacientů s temporální epilepsií
FILÍPKOVÁ, Brigita
Tato práce s názvem Srovnání diagnostické výtěžnosti různých MRI protokolů a PET v závislosti na časové a finanční náročnosti u pacientů s temporální epilepsií se zabývá časovou a konomickou stránkou při diagnostice farmakorezistentních temporálních epilepsii. Temporální epilepsie jsou nejčastějšími fokálními epilepsiemi (až 85%) a farmakologicky se daří kontrolovat asi jen 25% případů. Zároveň jde o nejlépe chirurgicky řešitelný typ epilepsie. Včasná a precizní diagnostika umožňuje včasný chirurgický zákrok. Časové a ekonomické nároky se zvyšují, stejně tak jako nároky na práci technického personálu. Cílem práce bylo najít časově a ekonomicky výhodný protokol při zachované diagnostické výtěžnosti při porovnávání dvou neurozobrazovacích metod - funkční (PET) a morfologické (MR), kdy jsme dále porovnávali dva protokoly pro vyšetření mozku - standardní a speciální epileptologický. Metodika: Retrospektivní studie 44 pacientů s klinicky ověřenou fokální epilepsií vyšetřených na MR a PET, kteří podstoupili mikrochirurgický zákrok a jsou od zákroků bez záchvatů. Porovnali jsme jednotlivé vyšetřovací protokoly na MR - standardní (sekvence T2/PD tse tra, FLAIR tra, T2* tra a T1 se sag) a epileptologický (rozšířený o 3DT1 ge, T2 tse fs cor a FLAIR cor) z hlediska možné diagnostiky (vyšetření čtena erudovaným radiologem), časově a finančně jsme je vyhodnotili. Stejně tak jsme vyhodnotili i PET vyšetření, které je prováděno jedním protokolem. Ve výsledcích je demonstrován rozdíl ve vyšetřovacích časech a finančních nákladech mezi standardním a epileptologickým protokolem na MR a mezi metodami MR a PET. Dále jsou uvedeny výsledky odečtu obrazů MR a PET a jejich koreláty. Závěrem je, že epileptologický protokol na MR nelze nahradit standardním protokolem, k časové úspoře můžeme dojít lepší organizací práce nebo vhodnou úpravou parametrů jednotlivých sekvencí při zachované dostatečné kvalitě MR obrazů. Stejně tak si myslíme, že k bezpečné diagnóze je zapotřebí obou metod, jak MR, tak PET. Finanční úspora při předoperační diagnostice není možná.
|
|
|
Vliv operační léčby epilepsie na psychosociální stav pacientů s tímto onemocněním.
ŠIŠKOVÁ, Lenka
Diplomová práce "Vliv operační léčby epilepsie na psychosociální stav pacientů s tímto onemocněním" pojednává o nemoci, která svému nositeli přináší mnoho psychosociálních dopadů. Mezi nejčastější lze zařadit pracovní omezení a psychické obtíže. Problematika epilepsie mě velice zajímá, proto jsem si toto téma vybrala pro svou diplomovou práci a navazuji tím na bakalářskou práci psanou v roce 2008. Cílem práce bylo zjistit, zda epileptochirurgie má kladný vliv na pracovní uplatnění a psychickou oblast. Byly stanoveny dvě hypotézy, v kterých předpokládám, že operační léčbou se zlepšila pracovní a psychická oblast. Hypotézy byly zjišťovány kvantitativním výzkumem, technikou sběru dat byl dotazník, na kterém se podíleli dospělí nemocní, kteří podstoupili chirurgickou léčbu epilepsie a jsou v péči Centra pro epilepsie Na Homolce v Praze, dále v péči neurologického oddělení v Českých Budějovicích a ve Strakonicích. Výsledky poukázaly na to, že oblast pracovní se epileptochirurgickým zákrokem nezlepšila, a stanovená hypotéza nebyla potvrzena. Mnoho lidí je stále nezaměstnaných, nalézt pracovní místa je i nadále obtížné. Nabídka pracovních pozic se moc nerozšířila. Ti, kteří pracují, často pociťují v zaměstnání stres, napětí. Někteří dokonce o zaměstnání po operaci přišli nebo jejich pracovní zařazení neodpovídá dosaženému vzdělání, možnostem. V oblasti psychické došlo ke zlepšení, mnoho dotázaných netrpí psychickými obtížemi jako před operací. Psychické poruchy se u některých respondentů redukovaly či zcela vymizely. Jsou sebevědomější, vyrovnanější, využívají méně odborné pomoci. Zde vidím efekt operační léčby jako velmi přínosný. Výsledky práce by mohly být využity v literatuře pro širokou veřejnost i odborníky, kteří se této problematice věnují ve své praxi.
|
|
|
Psychosociální problematika pacientů s epilepsiemi
ŠIŠKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce pojednává o epilepsii, která je v dnešní době jedna z nejčastějších neurologických onemocnění. Cílem bylo zjistit, zda jsou lidé s epilepsií omezeni v pracovní oblasti a zmapovat psychosociální problematiku této nemoci. Z práce vyplývá, že epilepsie přináší svému nositeli určité sociální stigma, které má za následek pracovní a psychosociální dopady vyplývající z nedostatečné informovanosti veřejnosti o onemocění. Práce by měla přispět k zamyšlení se nad touto problematikou, k zlepšení informovanosti a k lepšímu pochopení nemoci.
|
host ::
RSS.